Další cesta už byla za střídavého deště a vedla nás okolo Le Corbusierovy kaple nad Ronchamp postavené v letech 1953-5 a města Langres, rodiště francouzského encyklopedisty Denise Diderota, města na kopci s podstatnou částí v původních hradbách dokola kolem. Další nocování jsme měli naplánováno ve vinařském centru Chablis, kde nás poněkud překvapil večerní klid, nikde nikdo, hospody a vinárny zavírají nejdéle v 10.

 

Příjezd do Salbris se nepodobal ničemu z toho, co si pamatuju ze srazů, na které jezdím od 80.let, ať nuž byly kachní, Citroenské, Mercedesové či jiné. Bylo to takové, řekněme francouzské, i když na

 

50.výročí kachen se u Paříže takovéhle divočiny neděly. Jakkoli jsme doplachtili k Salbris již krátce po osmé ráno, den jsme strávili v několika kolonách, na jednom odstavném parkovišti, na silnici v lese(naštěstí) a pozdní odpoledne pak na improvizovaném seřadišti, nebo jak bych tu louku nazval. Snaha o organizaci sice byla, narážela však na zjevně podceněnou přípravu a fakt, že všichni, registrovaní i neregistrovaní, přijeli prostě najednou. Pro nás to ve finále mělo jeden pozitivní výsledek, že jsme se dostali do horní části campu na trávu a pod stromy. Negativním důsledkem bylo, že jsem po návratu zjistil, že jsem vlastně neviděl hlavní vstupní bránu a nevyfotil si tam kachnu. Tak aspoň u zámecké brány při odjezdu.

 

Městečko Salbris se svými 6.000 stálými obyvateli se nafouklo o jednu kachnu na jednoho obyvatele a asi 20.000 návštěvníků, nálada příjemná, dopravní zmatek trvalý, víno skvělé, sobotní dopolední trhy nabídly něco, co u nás, v krajině supermarketů, zatím nemáme. Je to dáno velikostí – městečko žilo kachnama. Ke srazu jako takovému – všude je něco, co se líbí a něco, nad čím zůstáváme v údivu stát. Sraz v Salbris byl francouzskou záležitostí, kdo neumí francouzsky, měl do jisté míry smůlu. Centrální nabíjeci stanice byla fajn, centrální prodej pečiva již méně, ale třeba tam byla ještě jedna prodejna, kterou jsem ráno neobjevil. Burza firemní i soukromá nabízela snad vše, co by člověk na kachnu potřeboval , jídlo ve stáncích v míře dostatečné, výstavy jednotlivých modelů dávaly představu o vývoji typu. Po prohlédnutí muzea 2CV jsem si uvědomil diametrální odlišnost podobného stanu na srazu v Mostě.

 

Nepochopil jsem úplně roli zastoupení Citroenů, ale DS3 WRC byla hezká. Co se týče hygieny, oblíbeného to předmětu zájmu různých schvalovacích a kontrolních organizací, kdybychom toto předvedli v Mostě, tak to hygienici od minuty zavřou. Černou plachtou vyložené bazénky pod umývárnami, ne-organizace sběru odpadu, záchody přivezené, leč nezapojené, to je ve Francii asi něco, co obecně nepřekvapí, mně se to moc nelíbilo. S odkazem na tuto kapitolu, začínám mít obavy ze srazu ve Španělsku, kde kromě podobné středomořské mentality přibude ještě okřídlené MAŃÁÁNA!!!! Italský sraz byl v tomto ohledu varováním, tady ho tedy moc nevyslyšeli. Program – jaký si ho kdo udělal, tak ho měl. My jsme pokoukali kachny, kde je co zajímavého k vidění a třeba vylepšení vlastních vozů a pak jsme jezdili po zámcích a zajímavostech v okolí – a že jich tam bylo…. To nám vydrželo ještě týden v srpnu, tak jsme domů přijeli v neděli 7.8. v noci. Kachny vydržely, najezdili jsme 3800 km a teď třídíme dojmy a fotky.

 

 

Leoš Janda

Pardubice

2CV Charleston

2CV Hoffmann XL

 

 

Pár slov k Salbris 2011, od Honzy Červenýho.

hlavu mám ještě plnou neutříděných myšlenek a zážitků z toho podivného místa ve střední Francii a protože mám obavu, co by ze mě vylétlo až se myšlenky utřídí, vyklopím to raději hned..

 

Prolog:

odjížděl jsem na WM s vnitřním přesvědčením, že si sraz užiju. Jak jsem si nepamatoval téměř nic z Mosteckého srazu a až při sledování DVD zjistil, co všechno tam vlastně bylo, tak moje zvědavost s každým ujetým km k Salbris rostla. Krásná party u Michala mě uklidnila a jen mě mrzelo, že z toho počtu lidí napadlo asi jen 3ks po sobě třeba jen trošku uklidit, no nic. Michale díky, byl to poetický večer v Mechu J.

 

Na čáře Rýna žádné uvítání, v místě kde podle souřadnic mělo být info centrum a plácek na přespání byla prý jen cedule „stavba vstup zakázán“..

 

Další km vedly do Marnay. Zblbnul jsem poměrně dost lidí k návštěvě toho místa, je tam roztomilý vodácký kemp za směšné peníze. Znal jsem ho z minulých cest a opět nezklamal. No v nočním Marnay přišlo trochu rozladění v podobě nějakýho sajrajtu – asi střevní chřipka, ten pak odrovnal několik lidí vč. mě. Špatně se vysvětluje týpkovi, který ve 4h ráno uklízí záchody a je to pochopitelně Francouz, že ho fakt pustit nemůžete a ať si dá tak krabku Gitanes, že dřív to nebude..nerozuměl jsem mu ani slovo, ale zároveň rozuměl všemu. Znělo to jako: „merde, absolute idiot, neumíš číst tady je dames toilet!, merde, putain, sacrément touristes, moc chlastáš l´alcool.....neměl jsem sílu ho praštit..

 

Příjezd:

po La Charité sur Loire přišel Salbris. No přišel, připlazil se. Očekávání velkého entrée se vyplnilo jen při příjezdu. Nějaký ichtyl se slepicí na hlavě mi hystericky gestikuloval, ať si hned, ale okamžitě!, připravím vstupenku předplatného a já se těšil že už to přijde, že mi jiná slepice dá pásku, další lípne samolepku a pak už jen zakokrhá Galský kohout a všechno bude „erömü“.. Nebylo. Otevřela se louka, prostranství zející do nikam o rozloze 3-4 fotbalových hřišť a na něm asi ve 20 řadách mraky aut. Mezi tím už ze zoufalství z dlouhého čekání ožralí, zhulení a já nevím čím vším sjetí nadšenci. Ani jedinej záchod! Ani jediný pojízdný občerstvení, nic jen beznadějný prostor s kulisou projíždějících TGV..Woodstock hadr..

 

Ilegálně jsem proniknul bez pásky do budoucího base campu, času bylo dost. Přivítal mě smrad, šedivý bahno, informace o 3ks sprchových buněk a 6ks hazlíků. Kolem prach, dílčí války skupinek národů, které se snažily jako před mnoha lety uhájit nebo ukořistit kousek plochy pro svoje přátele, chaos, zmatek, zmar. Definitivním gurmánským zážitkem byl pohled do jámy, vyložené černou folií, do které vtékal prudce oranžovým husím krkem všechen humus z korýtek na vodu, uff!! Vrátil jsem se zpátky. Po 4 a půl hodinách jsme stáli před „pracanty“ u odbavení a zase měli slepice na palici, potom paní staršího data ve vestě organizátora, které regulérně hráblo, protože zmateně pobíhala ve 4 proudech troubících aut, ukazovala si na ně prstem a pokaždé když na nějaké zacílila tak se lekla že tam je..taky jsem byl vyděšenej madame!

 

Ukempování:

Připadal jsem si jako Husita. Jó jsme vzdorovitej národ a když jde o flek a stojíme na kopečku obklopeni vozovou hradbou, nikdo nemá šanci, neznáme bratra, ktož sú boží bojovníci…! Zkoušel to leckdo, i bratr Slovák, marně. Byl to ke vší té mizérii malý zázrak a nádhernej, klidnej kus Chateau pozemku. I hmyz si na nás pod pohrůžkou Spolany Neratovice zvykl. Musel.

 

Muzika:

Když jsem uviděl v dálce obří stan, řekl jsem si hmm Francouz se přeci jen poučil v Mostě, bude to grandióso. No pak jsem v tom stanu stál a sledoval malé tmavé cosi, co stálo cca 30m před stanem. Tak to bude asi zvukař. Jdu blíž a nebyl, ten byl pod bílým stanem, to za ním bylo pódium! Masakr!

 

Pódium nemá střechu a Marda se nám při pohledu na tu zrůdnost, kterou jak řekl „stavěl někdo, kdo pódia nikdy nestavěl, to stavěl někdo, kdo neví nic o zvuku, to stavěl někdo, kdo vůbec na koncerty nechodí!“hroutí. A co když začne pršet, vždyť to nemá střechu! V 17h máme zvukovku, chceme si rozestavět nádobíčko a zvukař ukazuje dejte si to sem mesié..ale tady není střecha, říkáme my, co když začne pršet? Ten jouda kouká k nebi a říká „ tady obvykle neprší! „ Uviděl náš nechápavý výraz a vyhrkl: my máme plachtu a kdyby kráplo, tak Vám to přikryjeme. A my : no jo, ale tady je to všechno pod proudem a to nás asi zabije až to zmokne když nemáte tu střechu, to nás taky zaplachtujete? A on jen zírá do nebe, on ví, „tady přece obvykle neprší“.. Pak se kouknu doleva a tam v kaluži bahna sedí dva Frantíci, oba drží kabel průměru sloního chobotu ve kterém (elektrikáři prominou) jede asi milión voltů a vrtají se v tom šroubováčkem (mám to na fotce!)…už neříkám nic, vím že dnešní vystoupení bude naším posledním, dáme do toho všechno a na závěr, možná i dřív vzplanou 4 pochodně..pardon 9 ještě naše princezny s pompóny..Konečně budeme v novinách, merde!

 

Koncert:

Zprvu rozpačité, málo lidí, nikdo jim asi neřekl že se ve 20.45h začíná. Ani snad ne, jen jsou všichni tak vyčerpaní z předchozího dne, že jim to trvá déle. 3-4 skladby a zaplnilo se to. Díky Vám všem Česká grupo za podporu, díky za skvělou atmosféru, bez Vás bychom to nedali, byli jste skvělí!! Snad jsme Vám to alespoň částečně vrátili. Velké díky holkám v přiléhavých oblečcích s pompóny, je to nádhera mít takovou podporu a jak už jednou prohlásil náš bubeník David..já je všechny miluju, já je tam chci! Přidávám se, i já vás všechny miluju! J

 

Epilog:

Sraz to byl ubohý, z mého pohledu z ostudy bič a jen jsem si celou dobu říkal, kde ty prachy z vybraných předregistrací krucinál jsou? Vždyť tu nic není, nic, nic, lautr h….! Koneckonců nám to dělalo radost, kdykoliv někdo z přítomných cizinců zjistil že jsme z Čech, vrhal se k nám a tiskl ruku. Váš sraz byl nejlepší! Tohle je horrible, holy shit and fuck off France! Frantíci projeli jste to na celý čáře a je to strašně smutný, protože tolik aut už se asi nikdy nesjede. Byla to jedinečná možnost udělat něco vyjímečnýho, vzít si zdarma zkušenost z Mostu a pokusit se alespoň přiblížit..Nevyužili jste jí a já bych ten sraz maličko považoval za podvod. A takový podvod je trestný čin. Ale třeba jsem moc namlsanej Mostem a pravdou je, že tolik zkušeností s WM nemám, tak to berte jen jako můj pocit. Ve finále jsem spokojenej protože jsme je porazili a moje vnitřní přesvědčení se naplnilo.. já si to užil, jsem hrdej, jsem Husita!

 

Jo a vy madame v tý zelený vestě, pokud tam ještě vyděšeně pobíháte po tý louce, nechte už toho, nebojte se, tam už nikdo nepřijede…i když u vás obvykle neprší…

 

Čus H.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Pohled Radky a Fandy Burešových.

Světový sraz 2CV v SALBRIS,aneb vše tak trochu jinak

 

Jelikož se nám moc líbil sraz v Mostě, pohrávali jsme si s myšlenkou jet se podívat také jinam. Francie? Kouzelná země, dobré vínko, kuchyně…….A po vlastní ose?Proč ne!

 

Mnoho lidí nás od cesty zrazovalo ohledně dětí, a jazykové nedokonalosti, ale kdo se bojí.…S přípravami cesty, co a jak nám hodně pomohl Luboš H. a Filip K. František nashromáždil vše potřebné z technické stránky a já to ostatní. Upřímně řečeno: do kachny se toho vejde!!!!Bylo to tip ťop, ale 2 děti a bagáž na 14 dní něco místa zabere.Naše posádka Toník , Pepča, Fandík a já jsme byli nachystaní k odletuJ

 

V úterý ráno ( cca 7:45 ) jsme vyjeli.Bylo to schválně o den později, neboť měla být jen jedna brána do areálu, a my jsme se obávali front. Cestu jsme rozdělily na 2 dny( nocováni u Nancy), vše šlo podle plánu a děti byli ok.Ve středu odpoledne ( cca 16:30 ) jsme dorazili do Salbris .Všude kachny a šílený zmatek.Snažili jsme se najít registrace, ale nedařilo se.Vystáli jsme tady asi hodinovou frontu k vjezdu a tam se marně snažili domluvit.Ta Francouština. Ruce, nohy a tak nějak jsme vyrozuměli, kam jet. O kus dál jsme na louce našli stan s registracemi, tam už jsme s angličtinou pochodili, a hurá zpět do fronty k vjezdu. Naštěstí jsme potkali známé a odpadlo nám hledání stanového místa.Vše se zdařilo a okolo 19 hod jsme bydleli.

 

A co dál? Musíme zjistit, co a jak, kam a v kolik vyrazit.Z areálu se nedoporučuje vyjíždět, neboť si to pak pěkně vystojíte zpět. Pěšky se dá všude a celkem dobře, nemáme to nikam daleko.Po areálu jezdí mašinka, sice není jízdní řád, ale kdo si počká ten se dočká.6ádný stresJSociálky tedy katastrofa, ale po nějakém hledání a trocha skromnosti se dalo.Sprchy dobrý. ( přeci jen nejsme v hotelu, ale v tábořišti a ne každý dbá na své okolí)Prostě se to dalo zvládnout i s dětmi, ale byla to šichtaJ.

 

Stánků s jídlem ( a to velmi chutným, včetně žabích stehýnek ) bylo dosti, pekárnička, zelenina , ovoce.Co víc potřebujete?!

 

Pěšky se dalo dojít do hypermarketu, byl hned za areálem, koupaliště, malý park,centrum Salbris.

 

A program? Dopoledne super blešák, profi burza, muzeum ( kde Fandík trávil hodiny), louka pod muzeem, kde byla každý den jiná expozice vozů 2CV a jejich derivátů, včetně limitovaných edicí.Divadélko ze 4 lidiček, kteří předváděli strasti a slasti při cestování kachnou.No a hlavní scéna? To bylo trochu slabé.Ve středu večer zazněla známá kapela 2CV Band, tak to jsme si nemohli nechat ujít.Ale jinak jsme tam nebyli. ( malé děti mají holt jiné priority)Pepči nejoblíbenější zábava byla pouštění autíček samospádem.Soutěžila zde kachna a šnek, zapisovalo se skore….) kdo z vás si nepouštěl angličáky)To byly závody a ty nervyJ. Dětský stan jsme navštívili jen jednou, a nějak mě to nenadchlo.Mrzí mě , ze v blízkosti nebylo dětské hřiště, ale děti si ho vynahradili cákáním se v takovém kačákuJ.

 

Co říci na závěr: Snad jen, že kdo chtěl zábavu si našel, popil dobrého vína, pojedl a ochutnal různé specialitky, pokoupil něco málo na své mazlíčky a viděl nepřeberné množství a rozličnosti vozů 2CV. Proto jsme vážili tak dlouhou cestu, abychom poznali jiné zvyky a pohled na stejnou věc a maximálně si to užili!!!Nemusí být vždy vše 100%, aby bylo fajn a dobrá nálada.

 

V neděli jsme pobalili a vyrazili na další cesty. Zastávka v Orleans a po té jízda podél řeky Loiry.Mohli jsme obdivovat elegantní a honosné zámky, s udržovanými zahradami a parky,malebné vesničky, lány růží, levandule, vinice.Jediné pole neleží ladem.Udivovali nás upravená a čistá parkoviště, odpočívadla s vodou. Hodně se zde piknikuje, mají to propracované do detailů .Jídlo je obřad a ne nějaký honem honem FAST FOOD.

 

Nocovali jsme náhodně, podle toho , kam jsme ten den dojeli, v hotelu. No a tak jsme pomalu dorazili k Atlantiku, bydleli jsme v Pornicu a na pláž měli cca 5 min.Dopoledne vody málo, odpoledne vody dostJDěti nechápaly.Takže koupačka, frkačka….Pepča lovec škebliček, hvězdic…Teplota vody ušla, bylo horko, ale čisté to zrovna neníJ Okolo pobřeží vedla pěší trasa až zpět do města.

 

Návštěva Oceanária. Museli jsme Pepčovi ukázat ty žraloky a pestrobarevné rybičky, protože jak může něco žít pod vodou, ještě když je tak hnusně slaná??Potom jsme jeli kus po pobřeží, viděli jsme , jak se ručně sbírá sůl.A už jsme se začali přibližovat k domovu.

 

Zastávka v Le Mans, v Remeši a v Metzu.A odtud rovnou dom.Ještě naložit pár lahviček šampíčka,foa gra……Krapet jsme naši kačenku přetížili.Zkroutila se a šli špatně otvírat zadní levé dveře, o kufru ani nemluvímJAle jela statečně!

 

Najeli jsme 3600 Km bez nehod, pouze jedno zdrátování táhla plynu a nezbedné děti s otázkou: už tam budeme?

 

„Ano, Pepíčku zbývá už jen 450 Km“

 

Na dalších cestách naviděnou Radka A Fanda Buršáci

 

-----------------------------------------------------------------

 

2CV Jesenice – Tomáš Neruda

Lidi jsou rozdílní a každý hodnotí dle svého pohledu a potřeb. Jednim stačí posedět u auta, prohlížet auta ostatních, nikam moc nevyjíždět, trochu se občerstvit a jsou spokojeni. Druzí denně cestují, večer chtějí zažít nějakou pompézní zábavu, zatrsat si, užít si to naplno, jsou třeba již na pátém osmém srazu a tak jim už jen auta a burza nestačí. Stejně se neustále opakují dokola. Po perném dnu chtějí slušnou hygienu. Mám pocit, že v dnešní době neomezených možností jde udělat a zajistit opravdu vše ke spokojenosti většiny. Most to ukázal. Jen nesmíte chtít, aby vám zůstal velký zisk. Pak zbývá málo na akci.

 

Buďme také rádi, že v Salbris nepršelo a nevznikl nějaký velký požár. Stejně široký vjezd je v Nespekách, ale tam pro 120 aut a ne 7000. Hasiči ani záchranka by k Vám nepřijeli. Určitě ne včas. A to se Frantíci oháněli na schůzích, že mají tvrdší předpisy.

 

Muzea jim jdou, místo to bylo krásné a dostačující. Burza dobrá. Servis aut bída. Jídlo asi taky slušný, ale i ten nejstarší člověk si ho musel dát ve stoje nebo sedět na zemi. Nejsem starý, ale na zemi se nenajím. Nesnáším to.

 

Myslím, že to mohl být nejkrásnější, největší a nejzajímavější sraz všech dob, hlavně pro naši generaci. Jinde, než kde je 2CV doma, lepší podmínky nenajdete (muzeum, burza, jídlo). ŠKODA. Budem se těšít na jiné akce. TN

 

-----------------------------------------------------------

 

2CV CLUB POLSKA – NALEZENO ZA OKNEM ČESKÉHO 2CV V SALBRIS